Přeskočit na hlavní obsah

Podzimní putování

 Je konec září, čas kdy se začínají  probarvovat stromy a sluníčko nás ještě umí zahřát svými teplými paprsky.

 Někdo už má po dovolené a někdo se už začíná připravovat na zimu. Já si svůj týden právě v tomto čase vybírám a jsem na cestě s lidmi, kteří zrovna tak jako já berou rádi fotoaparát do ruky.
 Vyrazili jsme v pátek a počasí je
k nám příznivě nakloněné. Zřejmě chce, aby jsme si ho ještě dostatečně užili a tak si tedy užíváme.
 Užíváme si sluníčkem prosvícené cesty, cestičky, vesnice, města i přírodu nádherné Francie a posléze majestátnost skal italských Dolomit, kde obdivujeme rozlohu vinic i viniček poskládaných ve vývyšinách těchto hor. A tak jako vinice obdivujeme i rozeseté domky i kostelíky, které jsou často v takových výškách, až nás to nutí k zamyšlení nad životem lidí kteří tu žijí.
 S probouzejícím se ránem je fajn pozorovat vrcholy těchto hor jak se přes ně převalují mraky, které se chvílemi rozestoupí a ukáží svá skaliska zalitá ranním sluncem.
 Užíváme si i pohledu na líně se povalující mlhy v rakouských údolích...užíváme si zkrátka všeho co se nám pro naše oči i duši nabízí...a tak se lidi nezapomeňte dívat a vnímat vše kolem sebe.
 Pro více fotografií klikněte zde :)






















Komentáře

Oblíbené příspěvky

Lapač snů

Stará indiánská legenda praví - lapač snů zavěšený volně v místnosti, nebo za hlavou spícího, zachytí do své sítě všechny špatné sny, které jsou s prvním paprskem denního světla zničeny. Dobré sny se nezachytí, ale sklouznou po peříčku zpět do duše spícího. MOHU VYROBIT NA PŘÁNÍ. jemný .... modrý jako nebe...

Návody - háčkování

návody z netu ... snad se budou někomu hodit tak, jako mě ... příjemné tvoření

Jaro pod Alpami

 Je první květnový den a zastavili jsme na parkovišti pod Alpami. Už od samého úsvitu jsou slyšet první probouzejicí se ptáci a vzduch voní svěžestí jara, okolních lesů a hor. Je tu opravdu nádherně.  Na vrcholcích ještě leží sníh a pomalounku se do něj opírá sluníčko a nám se tak naskýtá pohled, který hladí duši.  Jdeme zvolna trávou a všude nás už doprovází první jarní květena.     Zapomněla jsem si doma foťák a tak musí posloužit alespoň telefon. Přes displej na který svítí sluníčko člověk tak trochu jen odhaduje, že fotí co zrovna chce, ale stejně mi to nedá a pár cvaků jsem prostě udělat musela 🙂.  A kteří ptáci nás celý den doprovázeli vám poví Honzík  zde

Rumunsko - Casa pentru pupaza

  V měsíci červnu jsme vyrazili směr Rumunsko...ano, to byl můj příspěvek, kde jsem slíbila malou fotoreportáž, tak tedy nadešel čas a je tu :)   Moc jsem se na tuto cestu těšila. Tentokrát jedeme i s posláním ... máme bojový úkol, který nese název "Casa pentru pupaza". Kdo netuší, co tento rumunský název znamená, prozradím překlad - je to budka pro dudka:) Ano, těchto ptáků s chocholkou na hlavě tam můžete spatřit hned několik a jejich nepřeslechnutelné du du du slyšet také, a tak jsme se rozhodli, že na našem oblíbeném místě uděláme pokus. Postavíme dudkovi budku tak trochu po našem a budeme se těšit, zda se nám do ní příští rok nastěhuje.   Naložili jsme pro ni potřebné věci a hurá Rumunsko.  Cestou jsme se zastavili na pohoří Macin, kde jsme budku v příjemném stínu stromů začali sestavovat. Základ tvoří silnostěnná roura s bočním hrdlem. Jako výstelka základu budoucího hnízda posloužila kůra starého stromu.   Netrvalo dlouho a zastav

Střípky z vodní hladiny

  Je moc fajn klouzat si potichu po vodní hladině, dívat se okolo sebe a buď se jen tak pohupovat po neposlušných vlnkách, nebo si dopádlovat k něčemu co vás zaujme....a pokud vás nohy nechtějí donést po břehu tam kam si přejete, je ten pocit ještě daleko výraznější a šťastnější ... veliké díky patří mému partnerovi, který se rozhodl, že ten svět budeme navzdory zdravotním překážkám objevovat spolu i když to nemusí být vždy jednoduché .... :) Kachna divoká Ledňáček říční                                                              Kachna divoká Kormorán velký Konipas bílý Mlynařík dlouhoocasý