Rumunsko - Casa pentru pupaza

  V měsíci červnu jsme vyrazili směr Rumunsko...ano, to byl můj příspěvek, kde jsem slíbila malou fotoreportáž, tak tedy nadešel čas a je tu :)

  Moc jsem se na tuto cestu těšila. Tentokrát jedeme i s posláním ... máme bojový úkol, který nese název "Casa pentru pupaza". Kdo netuší, co tento rumunský název znamená, prozradím překlad - je to budka pro dudka:) Ano, těchto ptáků s chocholkou na hlavě tam můžete spatřit hned několik a jejich nepřeslechnutelné du du du slyšet také, a tak jsme se rozhodli, že na našem oblíbeném místě uděláme pokus. Postavíme dudkovi budku tak trochu po našem a budeme se těšit, zda se nám do ní příští rok nastěhuje.

  Naložili jsme pro ni potřebné věci a hurá Rumunsko.

 Cestou jsme se zastavili na pohoří Macin, kde jsme budku v příjemném stínu stromů začali sestavovat.

Základ tvoří silnostěnná roura s bočním hrdlem.

Jako výstelka základu budoucího hnízda posloužila kůra starého stromu.

  Netrvalo dlouho a zastavil se u nás místní ranger. Přátelsky se s námi přišel přivítat a velmi ho zaujalo naše tvoření budky. Dokonce jsme ho tak nadchly, že se prý pokusí v jeho blízkém obydlí podobné vytvořit.

 Setkání s ním bylo opravdu moc fajn a zřejmě bylo milé i pro něj, protože se k nám před odjezdem vrátil a přivezl nám na další cestu výborné meruňky z jeho zahrady a vodu ze studny, aby jsme měli v tom horku čím uhasit žízeň.

  Rozdělanou budku jsme naložili a hurá na další cestu. U našich přátel v Deltě Dunaje jsme casa pentru pupaza dodělali do finální podoby a teď už jen vybrat ten správný strom:)

Náš přítel Calin nám pomohl s instalací

A to je ten správný strom :)

 No, a že každá výroba musí mít i správný dozor to je přeci jasné...my jsme měli ti nejlepší dozorce z nejlepších...představuji vám tedy :

       pana kvalitáře

   pány inženýry

 odborného dozorce

                                                     
                                                                    a výstupního kontrolora a svačínáře v jednom

 ....tak a teď už nám nezbývá než čekat na pana domácího zda se usadí ...to zjistíme na jaře...tak tedy, držte nám pěsti :)

Při této cestě se ze mě stal dokumentarista, ale někdo ty okamžiky zachycovat musí, že? :))

A že Rumunsko není jen země ptáků a zvířat, ale též země rostlin a stromů ví každý, ale o tom až zase někdy příště :)

Marie - Mejika a Honza Veber