Přeskočit na hlavní obsah

Popenec břečťanovitý

  S příchodem jarních vykvetlých pampelišek se nám krásně zamodralo v trávě. Mezi jejich žlutými květy, které připomínají rozzářené sluníčko se objevila spousta modrofialových drobných kvítků.
 Tyto rostliny nevyrůstají do žádné výšky jako třeba sousedky pampelišky, ale hezky se plazí při zemi. Jejich drobné lístky pokrývají půdu a kvítky se s ránem rozvíjejí a k večeru nebo za špatného počasí opět přivírají k sobě, jako by se tím chránili a mohli nám dělat delší radost.
 Tato trvalka, kterou by mohl někdo považovat za plevel se jmenuje popenec břečťanovitý a je to velmi užitečná bylinka, která ráda roste v zahradách, v lužních lesích, v křovinách, na loukách a stráních, podél cest a leckde za zdmi, na slunci i v místech stinných.
  Je to bylinka aromatické vůně a nahořklé chuti a tudíž má svíravou moc. Používá se jí k tlumení průjmů, ke zlepšení trávení a celkové podpoře látkové výměny. Působí také silně protizánětlivě v dýchacím, trávícím a vyměšovacím ústrojí. Pomáhá v detoxikaci jater.
  Nemusíme ji však používat pouze vnitřně, ale i zevně. Dokáže totiž tlumit zánětlivé a svědící projevy při kožních onemocněních.
  Zevně ji proto můžeme použít jako obklad nebo koupel na špatně se hojící rány, na exémy, nebo jako kloktadlo.
  U popence sbíráme nať v době květu, a to nejlépe mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou.

 Popencový sirup je výborný proti kašli:
40g sušené popencové natě dáme do 1 litru studené vody a na mírném plameni přivedeme k varu.
Odstavíme a necháme 15 minut vyluhovat.
Jemně přecedíme a dobře smícháme se stejným množstvím medu, dáme opět na mírný plamen a svaříme do konzistence sirupu.
Podáváme 3 - 4 polévkové lžíce denně, a nebo při záchvatech kašle.

Popencová mast je zase dobrým pomocníkem při křečových žilách:
Plnou hrst popencové natě dáme do 250g  roztaveného sádla, nebo do 0,25 litru kvalitního stolního oleje a necháme přes noc vyluhovat. Druhý den krátce zahřejeme a přecedíme.
Mastí nebo olejem lehce masírujeme křečové žíly.

Nálev z popence při zánětu žaludeční sliznice:
1 vrchovatou polévkovou lžíci popence přelijeme šálkem vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a přecedíme. Pijeme 3 šálky denně mezi jídly.


Starý Mathioli herbář z 16.tého století nám o popenci říká, že pití odvaru z popence ve víně propravuje a žene moč a čmýru, moří červy a vyhání z těla potem jed. Proto také koníři a koňští lékaři mnoho používali této byliny k léčení koní stižených myší - otoky žláz na krku. Popenec užívali vlašští bradýři na rány, zvláště k hojení zraněných prsů a střev.

 

Na naší zahradě máme nejen popenec, ale i malého neposedného černého obyvatele. Pozorně ho chodíme sledovat odkud tahá žížaly...ono totiž, když máte doma rybáře, tak jsou žížaly tuze potřebná věc a že jich je pořád málo o tom by vám mohl tenhle kos vyprávět :)


Komentáře

Oblíbené příspěvky

Lapač snů

Stará indiánská legenda praví - lapač snů zavěšený volně v místnosti, nebo za hlavou spícího, zachytí do své sítě všechny špatné sny, které jsou s prvním paprskem denního světla zničeny. Dobré sny se nezachytí, ale sklouznou po peříčku zpět do duše spícího. MOHU VYROBIT NA PŘÁNÍ. jemný .... modrý jako nebe...

Tinktura ze smrkových výhonků

  Na zahradě máme pár smrků a každý rok nedočkavě vyhlížím až začnou vyrážet nové výhonky, to pak totiž nastane čas, kdy zaplním sklenice těmito malými zelenými zázraky a vyrábím z nich tinkturu. Tinktura ze smrkových výhonků se používá na potírání revmatických kloubů, bolavých svalů a celého pohybového aparátu. Smrkové výhonky nasbíráme do uzavíratelné sklenice, zalijeme čistým alkoholem (použila jsem Alpu), dáme na tmavé místo a při pokojové teplotě necháme týden macerovat. Každý den bez otevření sklenici promícháme. Po týdnu přecedíme a skladujeme v temnu. Pokud chceme zvýšit protizánětlivé účinky, přidáme při nakládání výhonků do sklenice obyčejný Acylpyrin. Na půl litru 10 tabletek a dobu macerace zvýšíme na 10 dní. Doba sběru: duben, květen.

Návody - háčkování

návody z netu ... snad se budou někomu hodit tak, jako mě ... příjemné tvoření

Jaro pod Alpami

 Je první květnový den a zastavili jsme na parkovišti pod Alpami. Už od samého úsvitu jsou slyšet první probouzejicí se ptáci a vzduch voní svěžestí jara, okolních lesů a hor. Je tu opravdu nádherně.  Na vrcholcích ještě leží sníh a pomalounku se do něj opírá sluníčko a nám se tak naskýtá pohled, který hladí duši.  Jdeme zvolna trávou a všude nás už doprovází první jarní květena.     Zapomněla jsem si doma foťák a tak musí posloužit alespoň telefon. Přes displej na který svítí sluníčko člověk tak trochu jen odhaduje, že fotí co zrovna chce, ale stejně mi to nedá a pár cvaků jsem prostě udělat musela 🙂.  A kteří ptáci nás celý den doprovázeli vám poví Honzík  zde

Rumunsko - Casa pentru pupaza

  V měsíci červnu jsme vyrazili směr Rumunsko...ano, to byl můj příspěvek, kde jsem slíbila malou fotoreportáž, tak tedy nadešel čas a je tu :)   Moc jsem se na tuto cestu těšila. Tentokrát jedeme i s posláním ... máme bojový úkol, který nese název "Casa pentru pupaza". Kdo netuší, co tento rumunský název znamená, prozradím překlad - je to budka pro dudka:) Ano, těchto ptáků s chocholkou na hlavě tam můžete spatřit hned několik a jejich nepřeslechnutelné du du du slyšet také, a tak jsme se rozhodli, že na našem oblíbeném místě uděláme pokus. Postavíme dudkovi budku tak trochu po našem a budeme se těšit, zda se nám do ní příští rok nastěhuje.   Naložili jsme pro ni potřebné věci a hurá Rumunsko.  Cestou jsme se zastavili na pohoří Macin, kde jsme budku v příjemném stínu stromů začali sestavovat. Základ tvoří silnostěnná roura s bočním hrdlem. Jako výstelka základu budoucího hnízda posloužila kůra starého stromu.   Netrvalo dlouho a zastav